Veterina

03.01.2003 00:38

   

FeLV - Feline Luekemia Virus - Virus kočičí leukémie

 


Kočičí leukémie je způsobena vysoce infekčním RNA virem. Virus se přenáší tělními tekutinami (krví, výkaly, slinami, mlékem, při páření). Pro většinu koček je onemocnění smrtelné, jen malé procento koček přežije a stane se přenašečem choroby. Virus zapříčiní celkové oslabení organismu, který se tak stane náchylnější k dalším onemocnění. Proti FeLV existuje spolehlivá vakcína. Nesmí se však očkovat již nakažená zvířata. Před očkováním je nutné jedince na Felv otestovat.

 FIP - Feline Infectious Peritonitis - Kočičí infekční zánět peritonea

 


FIP je závažná nemoc vyvolaná koronavirem. Většina koček se v průběhu života s koronaviry setká a vytvoří si vůči nim imunitu. Od té doby mají výsledky testu na koronaviry positivní, ačkoliv se u nich onemocnění FIP nevyvine. Někteří jedinci se stanou přenašeči viru a rozšiřují ho do okolí. Malé množství koček se s virem nedokáží vyrovnat a propukne u nich onemocnění FIP, které končí smrtí. Nemoc má dvě formy - suchou a vlhkou. Častější vlhká forma se projevuje hromaděním tekutin v hrudní a břišní dutině, které vede k zánětům orgánů a selhání organismu. Dalšími příznaky je vysoká horečka, průjem, dehydratace, dýchací potíže, celková vyhublost, velké břicho naplněné tekutinou. Suchá forma FIP je pomalejší a hůře rozpoznatelná. Všechny příznaky jsou stejné jako u vlhké formy, jen nedochází k hromadění tekutin. Lék na FIP neexistuje. Kočky je možné proti FIP očkovat, vakcína ale není příliš spolehlivá. Očkování je možné provést jen u jedinců s negativním výsledkem testu na FIP.

FIV - Feline Imunodeficiency Virus - Virová imunodeficience koček

 


Onemocnění FIV je závažné selhání imunity kočky. Je způsobeno retrovirem, který se přenáší krví nebo při páření. Nakažení jedinci jsou náchylnější k bakteriálním a parazitárním infekcím. Inkubační doba i příznaky nemoci bývají různé. Mezi průvodní projevy nejčastěji patří horečky, průjmy, zvracení, dýchací potíže a nechutenství. V současné době neexistuje proti FIV účinná vakcína ani léčebná terapie. Onemocnění je smrtelné, není přenosné na člověka.

 

 

STANOVENÍ KREVNÍ SKUPINY U KOČEK

 

 


U koček jsou známy tři typy krevních skupin : A, B a AB. Alela pro typ A je dominantní nad alelou pro typ B, proto kočky s B skupinou jsou recesivní homozygoti, zatímco kočky s A skupinou mohou být homozygoti (AA) nebo heterozygoti (AB). Skupina AB je děděna odlišně Důležitým poznatkem je výskyt přirozených aloprotilátek proti chybějícímu antigenu v krevním séru. Jedinec s krevní skupinou A má přirozené protilátky anti-B, titr anti-B protilátek u krevní skupiny A je velmi slabý. Naopak jedinec se skupinou B má protilátky anti-A v krevním séru ve vysokém titru. Jedinec se skupinou AB je univerzálním příjemcem krve při transfúzi, protože nemá ani anti-A ani anti-B protilátky. Když podáme krev s krevní skupinou B, jedinci s krevní skupinou A, tak nemusí dojít ke zřejmé klinické reakci, ale červené krvinky podané transfúzí mají poloviční životnost přibližně 2 dny. Tato transfúze nemá tedy nakonec pozitivní efekt pro pacienta. V případě poskytnutí krve typu A, kočce s krevní skupinou B, červené krvinky mohou přežít minuty až hodiny s vážnými klinickými příznaky, někdy pro jedince osudnými. Akutní hemolytická transfúzní reakce v tomto případě může být pozorována už při podání 1 ml inkompatibilní krve.

Krevní skupiny jsou geneticky determinovány. Navrhované názvosloví pro alely:
A - pro skupinu A,
a - pro skupinu AB,
b - pro skupinu B.
Geny krevní skupiny A jsou dominantní. Gen pro „b" je recesivní. Způsob dědičnosti skupiny AB není zcela jasný, pravděpodobně se dědí pomocí jiné alely, která dovoluje expresy obou antigenů. Geneticky kočka s krevní skupinou A může být AA, Aa nebo Ab. Kočka s krevní skupinou B je bb.

Skupina A je nejčastější - mezi plemena, u kterých se vyskytuje pouze A patří siamské kočky, barmské kočky, ruské modré kočky, ocicat a orientální krátkosrsté kočky (zdroj Leslie A Lyons). Plemena s častějším výskytem krevní skupiny B jsou exotické kočky, britské krátkosrsté kočky, Cornish Rex and Devon Rex. Výskyt krevní skupiny AB je pod 1 %. Jsou popisovány i geografické rozdíly výskytu krevní skupin u plemen koček.

Znalost krevních skupin u koček je důležitá v případě nutnosti transfúze (možnost vzniku transfúzní reakce) a možnosti výskytu neonatální isoerytrolýzy u narozených koťat.

V případě nutnosti transfúze by měla být dárci i příjemci určena krevní skupina. Transfúze inkompatibilní krve vede akutní hemolytické anémii. Obecně může být transfúzní reakce i neimunitního původu např. infekce kontaminovanou krví, přetížení cirkulačního systému, špatným skladováním nebo podáním krve aj. V případě imunitního původu dojde k inkompatibilitě podáním krve skupiny A příjemci s krevní skupinou B. Během několika minut až hodin dochází k destrukci červených krvinek skupiny A. Výsledkem je těžká anafylaktická reakce a intravaskulární hemolýza.

Infekce FeLV+FIV, FIP a krevní skupiny se testují z krve. Dostatečné množství pro všechny tři testy i genetické vyšetření je 1ml (ne méně) krve.

Zdroj: genetická laboratoř Genomia

 

Neonatální isoerytrolýza (NI)
 
 
NI nastává zejména u koťat, která se narodila, v případě když kočka s krevní skupinou typu B, byla spářena s kocourem s krevní skupinou typu A. Koťata (s krevní skupinou A) z kolostra, kterým jsou po porodu vyživovány zachycují anti-A protilátky, které způsobí destrukci jejich erytrocytů. V rozmezí několika hodin dojde k rozvoji hemolytického onemocnění, které může být až letální. Mezi doprovodné příznaky patří např. vymizení sacího reflexu, apatie, neklid, ikterus, hnědé zbarvení moči. Hlavní prevencí je zjištění krevní skupiny kočky a kocoura, se kterým bude kočka pářena.

Koťata se rodí bez aloprotilátek a vytvářejí si je až v pozdějším věku, protože kočičí placenta je endoteliochoriálního typu a nedovolí proto průniku mateřských protilátek do plodu. Avšak během prvních 2 dnů života mateřské IgG a menší molekuly IgM pronikají resorbcí kolostra ze střeva do krevního oběhu kotěte. Koťata typu A narozená matkám typu B jsou vysokorizikové pro možnost NI, protože tyto matky mívají vysoký titr aloprotilátek anti A. Koťata typu B narozená kočkám A většinou nepodléhají z výše uvedených důvodů NI. Zajímavé je, že ne všechny koťata typu A hynou na NI po porodu B matkám, důvod proč jedno kotě typu A umře a druhé se stejnou skupinou ve stejném vrhu ne, není doposud jasně vysvětleno. Někdy u subklinicky postižených koťat se vyvíjí nekróza špičky ocasu mezi 1 - 2 týdnem života jako reakce tohoto syndromu.

Nejlepší je onemocnění předcházet a bránit spojení matky B s kocourem A. Jestliže už k nakrytí dojde je nutné koťata oddělit od matky bezprostředně po porodu a krmit je uměle prvních 48 hodin po porodu. Samozřejmě pokud je k dispozici reagens k typizaci krevních skupin lze koťata bezprostředně po porodu otestovat a odebrat pouze ta s neodpovídající skupinou. Další už ale rizikovou možností je koťata neoddělovat, pouze sledovat papírkově jejich moč a okamžitě po zjistění hemoglobinurie je odstavit. Při těžkém průběhu NI se doporučuje podat nejprve proprané erytrocyty typu B během prvních 2 dnů života a teprve později skupinu A.
Zdroj: MVDr. Tomáš Fiala, AA-vet Praha
 
Antikoncepce
 
Přípravky na oddálení říje pracují ve většině případů tak, že navodí v organismu hormonální stav podobný jako při graviditě a tím dochází k vyblokování říje. Nejčastěji se používají přípravky ve formě depotních (dlouhodobě působících) injekcí, jako je Covinan nebo Depo-promone. Tyto preparáty působí 3 - 5 měsíců po aplikaci a rizika spojená s jejich užitím stoupají s počtem opakování aplikací. Mezi nejzávažnější komplikace patří trvalé vyblokování říje a zánět dělohy, proto je doporučováno tyto preparáty používat pouze krátkodobě, jinak stav řešit kastrací. Většina veterinářů mi používání nedoporučila.

 

Diskuse na téma antikoncepce na:   https://nevy.info/cs/node/62